Dobrodružství začíná :)

Studentské víza - Korea

Víza vyřízená, wony směněné, letenka koupená, kufry sbalené... So lets the adventure begin :)

Moji 14 hodinovou cestu z Prahy do Seoulu trochu znepříjemnila stávka ve Frankfurtu nad Mohanem, jelikož jsem letěla s Lufthansou a přesedala na letadlo do Seoulu právě tam. Můj let naštěstí zrušen nebyl, ale odlétala jsem z Ruzyně s hodinovým zpožděním a na přestup jsem měla nakonec necelou hodinku. Naštěstí jsem se neztratila a přišla k bráně na čas ;-)

Let z Frankfurtu do Seoulu trval téměř 11 hodin. Poprvé v životě jsem letěla takovou štreku a v tak obrovském letadle. Na večeři jsem měla na výběr mezi pálivou a nepálivou verzí. Odhodlala jsem se pro pálivou verzi, protože v Seoulu mi nezbyde nic jiného než se přizpůsobit :) Pálilo to jak čert ale naštěstí jsem to mohla zahasit pivem. Zvládla jsem to, a to dokonce s hůlkama ;-)

Po příletu do Seoulu jsem musela projít imigračním oddělením, kde mi vzali otisky prstů a vyfotili si můj obličej. Tak, a od teď musím být v Seoulu hodné dítě ;-) Můj kufr byl naštěstí hned mezi prvními, takže jsem hned vyrazila do příletové haly, kde na mě čekala moje buddy - Jihye. Je moc hodná, přátelská a upovídaná. Dokonce už byla dvakrát v ČR a jako dárek si přála dovézt slivovici :)))

Z letiště do centra jsme jeli přibližně hodinku autobusem a potom jsme šli odnést kufry na koleje.  Níže přikládám dvě fotky. Na té první je noční pohled na Seoul z mého okna (bydlím v 14 patře). Na té druhé je část mého pokoje, konkrétně stůl a postel. Koleje  jsou moderní, pěkně vybavené, dostatek místa. Akorát jsem si musela ještě ten první den koupit peřinu a polštář.

Noční výhled z mého okna na kolejích

Můj pokoj

Ještě ten den jsme tedy s Jihye šly nakoupit. Dobila jsem si kredit na autobus a koupila peřinu, polštář a mobil. V Seoulu totiž fungují na jiné frekvenci než na GSM, tudíž můj mobil tady nefunguje. Jelikož jsem cizinec, musela jsem předložit pas, který si zkopírovali a bude trvat tři dny než mi aktivují telefon.

V restauraci s Jihye (vpravo)

 Na večeři jsme šli do restaurace blízko kampusu ve skupině asi osmi lidí. Na této fotce je vpravo moje buddy Jihye. Původní záměr byl objednat nepálivé jídlo, bohužel to však Jihye spletla a objednala pálivou verzi, která je pálivá i pro Korejce. Noooo nebudem si nic nalhávat, pořád jsem to zapíjela čistou vodou a zajídala rýží :-))) Ale nějak jsem se s tím poprala. Jinak to bylo opravdu výborné. Byly to kousky kuřete v pálivé omáčce, se skleněnými nudlemi, brambory a zeleninou. V miskách okolo byla rýže a Kimchi.

První korejské jídlo

Večer jsem s sebou práskla do postele a spala až do rána. Spolubydlící z Kenyi jsem ještě nepotkala. Věci tu už sice má nastěhované, ale přes noc nebyla na pokoji. Ráno jsem tedy šla na snídani s kamarádkou Mari (Amerika). V menze na kolejích jedno jídlo stojí 2500 won což je asi 50 Kč.  Je jedno jestli se jedná o snídani, oběd nebo večeři, jídlo stojí vždy stejně. Na výběr je vždy mezi korejskou nebo mezinárodní kuchyní.

Na snídani s Mari